ups

12. března 2009 v 16:12
hledám na internetu a najednou narazím na tenhle blog. prohlížím si ho a asi po pěti minutách mi dojde, že ten blog jsem vlastně psala já, asi tak dva roky dozadu.

no, a když jsem ho takhle objevila tak možná budu pokračovat ... máte návrhy na články?
Počet komentářů: 1
 

naklíčení

25. srpna 2008 v 16:47 |  obiloviny a zdravá výživa
Doporučuje se před vařením nechat semena naklíčit. Snižuje se tím délka vaření a zvyšuje se dostupnost zdraví prospěšných látek. Při namáčení dochází k odbourávání FYTINU, vápenatohořečnaté soli kyseliny fytinové, která je obsažena právě v semenech. Enzym FYtáza štěpí fytin na cukr a kyselinu fosforečnou. Enzym potřebuje ke svému působení vlhké prostředí a je ničen varem. Fytin jinak váže minerály (vápník, železo) a zabraňuje tak jejich vstřebávání.
Nenamáčet jáhly, rýži, pohanku.
fff
Klíčení žitného zrna
Do nekovové misky (porcelán, sklo, plast) dáme zrno a asi dvojnásobné množství vody. V chladničce necháme 12 hodin bobtnat.Vak vodu slijeme a zrno propláchneme. Misku s vlhkým zrnem dáme do mikrotenového sáčku (neuzavíráme, aby rostlinky mohli dýchat) a necháme 2 - 3 dny při pokojové teplotě klíčit.Aspoň jednou za 24 hodin propláchneme vlažnou vodou.Jakmile se začnou objevovat bílé klíčky, můžeme začít s konzumací. Zelené saláty, na pomazánky, do zeleninových polévek
Během bobtnání se do semen a zrn vstřebává voda a ta aktivuje enzymy, díky nimž jsou stravitelnější a zvyšuje se obsah tělu prospěšných minerálů. - růst rost.
Zalijeme, semena která plavou na hladině vyhodíme. V místnosti 20°C ne na slunce ale na světlo. Pohanku, řeřichu, len, ředkev a hořčici nenecháváme nabobtnat.
Počet komentářů: 3

Netopýří noc, 10. ročník v České republice, 1. ročník v Hradci Králové

29. června 2008 v 20:05 |  savci - letouni
Netopýří noc, 10. ročník v České republice, 1. ročník v Hradci Králové
Letouni se pravděpodobně objevili prvně v tropických oblastech, kde se vyvinuli z nočních hmyzožravých poletuch. Vývoj byl velmi rychlý a zatím nebyl nalezen žádný spojovací článek.
Křídla jsou složena ze dvou vrstev prokrvené kůže protkané svaly a nervy, blána mezi nohami je na kormidlování. Palec není součástí křídla, díky tomu umí chodit po 4 nebo šplhat po stromech a stěnách.
Časem se letouni rozdělili na 2 hlavní skupiny - kaloni a netopýři.
Známe kolem 200 druhů kaloňů, žijících v teplých oblastech Afriky, Austrálie nebo Asie. Nám nejblíže je kolonie kaloňů egyptských (Rousettus aegyptiacus) v jižním Turecku (Antonie). Prapředci kaloňů byli hmyzožravci. Lovili hmyz, který létal v okolí květů a ovoce ,ale časem zjistili, že mnohem snazší a úspornější je jíst plody nebo se přidat mezi opylovače. Echolokace se pro ně stala zbytečnou a tak o tuto schopnost přišli.
Vývoj kaloňů vyvolal klevoluci rostlin. Některé se přizpůsobily - kvetou v noci, mají vystrčené tyčinky, které dosáhnou až na bříško kaloně a květy jsou zvenčí stromu (aby nemuseli zalétat mezi větve). Mezi tyto rostliny patří banánovník, mango a chlebovník.
Ve druhé skupině letounů jsou netopýři, upíři a vrápenci. Vyskytují se po celém světě (vyjma nejsevernější a nejjižnější oblasti) a se svým počtem 900 druhů jsou druhým nejpočetnějším rodem savců (více je jen hlodavců). V České republice žije 23 druhů netopýrů a 2 vrápenci.
Netopýři a vrápenci se živí především hmyzem (jsou i výjimky, například netopýr vodní a rybožravý). K vyhledání oběti jim slouží echolokace. Echolokace je založena na stejném principu jako sonar u ponorek a delfínů. Lovící netopýr vysílá 10x až 20x za sekundu zvuk o 40 kHz (Nejnižší echolokační zvuky má netopýr rezatý, jen okolo 25 kHz - člověk mladší dvaceti let je může zaslechnout. Pro srovnání - průměrný člověk mluví 20 kHz. Ale i netopýry můžeme uslyšet, protože mezi sebou se dorozumívají také asi jen 20kHz). Pokud je v blízkém okolí nějaký objekt tak se od něj zvuk odrazí a vrátí se zpět k netopýrovi. Ten příjme signál a zrychlí frekvenci vysílání zvuků, čímž si kořist co nejpřesněji zaměří. Čím blíže má ke kořisti , tím je frekvence vyšší a těsně u ní vydává až 100 zvuků za sekundu.
Netopýři a vrápenci se stravují různě, většinou je to létající hmyz, ale třeba takový netopýr velký nepohrdne ani střevlíkem. Většinou si svou kořist sežerou v letu a pokračují dál. Někteří loví v poměru ke svým rozměrům příliš velkou potravu (např. netopýr ušatý loví velké noční motýly). S úlovkem si noc co noc zalétají na jedno oblíbené místo, kde jej sežerou.
Upíři žijí v Jižní a Střední Americe, občas je jejich výskyt hlášen v Texasu nebo Arizoně. Živí se krví. Krev se špatně ukládá a proto musí létat za potravou každou noc. 3 noci bez krve znamenají smrt. Upíři žijí v koloniích. Takový hladový upír může požádat souseda, aby mu vydávil trochu své krve. Málokdy se stane, že by tázaný odmítnul a pokud by nevyhověl, okolní upíři by zas nepomohli jemu, až bude hladovět.
Vrápenci se na rozdíl od netopýrů při spaní věší a zabalují do křídel.
V Čechách se netopýři páří začátkem podzimu (srpen, říjen, začátek listopadu), ale samice otěhotní až na jaře - tomu se říká oddálené plození.
V zimě samici i samice společně hibernují ve štolách či jeskyních. Každý rok létají na stejné zimoviště. Tam přiletí, přizpůsobí tělesnou teplotu na teplotu okolí (za normálních okolností je jejich stálá teplota kolem 40°C a čekají.
Na jaře odlétají, samci létají samotářsky, samice s mláďaty žijí celé léto v kolonii. Na jaře jsou gravidní samice nejzranitelnější. Když je na lov špatné počasí tak by za normálních okolností snížili svou tělesnou teplotu a spali. Ale plod by míň jak 35 stupňů nepřežil a samice většinou radši zemřou hlady.
Čerstvě narozené mládě váží ¼ váhy matky a je na ní ještě 2 - 3 měsíce závislé. Ve dnou měsících se instinktivně naučí létat a matka mu pak ukazuje okolí, a trénuje. Na zimoviště společně odlétají a zimují vedle sebe, ale na jaře odlétají každý sám.
Netopýr se průměrně dožívá 10 - 15 let, kroužkováním byl v ČR zjištěn i 35 let starý exemplář.
Přidat komentář

vlk obecný

29. června 2008 v 20:03 |  savci - šelmy

VLK OBECNÝ (Canis lupus)

LATINSKÝ NÁZEV: Canis lupus
ZAŘAZENÍ: čeleď-psovití (Canidae)
Řád: šelmy (Carnivora)
DÉLKA TĚLA: 1-1,6m
DÉLKA OCASU:30-50cm
VÝŠKA V KOHOUTKU: Až 80 cm
HMOTNOST:15-60 kg samci jsou těžší než samice
SMEČKA:3-8 jedinců, v zimě až 20 či 30
RYCHLOST:sprint až 85 km/h
Vytrvalostní tempo kolem 40 km/h vydrží tak běžet i několik hodin. Lovecká smečka dokáže za noc urazit 40-80 km
LOVECKÉ TERITORIUM: v průměru 20-40 km2
PRUMĚRNÝ DENÍ PŘÍDĚL POTRAVY:2-2,5 kg masa
DÉLKA ŽIVOTA:8-16 let
POHLAVNÍ DOSPĚLOST: samice -1. až 2. rok
samci - ve dvou letech
OBDOBÍ PÁŘENÍ: leden až duben
BŘEZOST: 62 až 65 dní
POČET MLÁĎAT: 2-14, 1-krát ročně
VELIKOST PŘI NAROZENÍ: 15-20 cm
OTEVÍRÁNÍ OČÍ: 10. až 20. den
DOBA KOJENÍ: 2 měsíce
PRVNÍ OPUŠTĚNÍ DOUPĚTE: ve věku 1 měsíc
AKTIVNÍ ÚČAST NA LOVU:7-8 měsíc
Z časopisu National Geography
Přidat komentář

Seznam zdrojů

27. dubna 2008 v 13:27 |  obiloviny a zdravá výživa

Seznam zdrojů:

Přehled použité literatury:

· Karel Kubát; Klíč ke květeně České republiky; 2002

nakladatelství Academica
  • PhDr. Stanislava Jarolímková; Jak připravovat obiloviny, luštěniny, ořechy a semena; 2002
nakladatelství Eva Babická
  • Prof. Mudr. Zdeněk Zadák, Csc; Magnezium… ve službách zdraví; 2006
nakladatelství Presstempus
  • Ing. Andrea Peková; Oves a žito; 2002
nakladatelství Eva Babická
  • M. Čermáková, O. Černá; Kukuřice, rýže, jáhly, pohanka; 1999
nakladatelství Pavla Momčilová
  • Iva Cmourová; Makrobiotická kuchařka; 2000
nakladatelství Vyšehrad
  • Pavla Momčilová; Celozrnné pečivo; 1999
nakladatelství Pavla Momčilová
Přehled zdrojů na internetu:
Přidat komentář

základní povídání o obilovinách

27. dubna 2008 v 13:27 |  obiloviny a zdravá výživa
Obiloviny (obilniny, cereálie, obilí) jsou kulturní plodiny pěstované pro škrobnaté obilky - zrní. Zemědělství a obilnářství se spolu s chovem dobytka objevilo v neolitu ( 9 až 7 tisíciletí př. n. l.) v Mezopotamské oblasti. Přestalo se kočovat, žilo se pohodlněji a lidská populace rostla.
++++++ dál jsou dvě verze +++++++
Obilí určené ke konzumaci se buď pražilo nebo mlelo. Zprvu mezi dvěma kamennými deskami, potom ručním rotačním mlýnkem a nakonec ve velkých vodních nebo větrných mlýnech. Mouka byla vždy celozrnná; obsahovala všechny části zrna.
V 19. stol se vše změnilo. S příchodem nových technologií se mouka začala vymílat, tzn. vnější části byli oddělovány. Zvýšila se tak doba skladovatelnosti; celozrnná mouka obsahuje více tuků, proto rychle žlukne a stává se nepoživatelnou. Nejen že se takto odstranili tuky, ale mouka ztratila i většinu vlákniny, vitamínů a minerálů. Zůstal pouze škrob a lepek.
procento vymílání
bílkoviny (g)
vitamín B6 (g)
vápník (mg)
fosfor (mg)
vláknina (mg)
100 celozrnný šrot
13,6
0,4
28
350
2,2
45 bílá mouka
11,8
-
11
82
téměř 0
J. Picková, J. Blatná, Výzkumný ústav potravinářského průmyslu, Praha
Z toho vyplývá, že je zdravější jíst celozrnné výrobky. Tělo tak získá sacharidy, tuky (nenasycené mastné kyseliny), minerály (zejména vápník, železo a fosfor, ale i zinek, draslík, hořčík, selen, měď, mangan...) a vitamíny např. antioxidant vitamín E , provitamín A, vitamíny skupiny B (zejména B1, B2 a B3) apod. Ze sacharidů je kromě škrobu významná hlavně vláknina, která chrání před srdečně cévními chorobami a problémy trávícího traktu, např. podporuje činnost střev, zabraňuje vzniku hemeroidů a zácpy apod. Celozrnná potrava vydrží déle v žaludku a tak pomáhá při hubnutí.
Bohužel, když jíme vrchní části zrn existuje riziko, že se do organismu dostanou i pesticidy, zbytky syntetických hnojiv a těžké kovy, zachycujících se právě ve slupkách. Proto se doporučuje jíst dražší BIO potraviny, pěstované bez použití chemických přípravků na ochranu rostlin.
Celozrnné pečivo je tmavší to z běžné mouky, ale při nákupu se nesmíme řídit jen barvou. Výrobci Dalším problémem pečiva je nesnášenlivost některých lidí na lepek. Toto vrozené onemocnění se nazývá celiakie (Herterova choroba, celiakální sprue) a většinou je doživotní. Lepek (gluten) je bílkovina, kterou obsahují zrna pšenice, žita, ječmene a ovsa. I proto by děti měli jíst pečivo až po půl roce života, nemoc se po dobu kojení neprojevuje. Příznakem je průjem, zvracení, bolesti břicha, slabost, únava, anémie, křeče svalů a ubývání na váze.
Pozor by se měl dávat i na to, aby nedošlo k příjmu příliš vysokého obsahu vlákniny. Přemíra vlákniny by mohla vyvolat trávící problémy, protože strava by prošla organismem příliš rychle a důležité látky by se nestačily vstřebat. To je problémem třeba u vegetariánů, kteří sice jedí hodnotnou potravu, ale přesto vlastně trpí podvýživou. Do dvou let by dítě denně mělo přijímat 5 gramů vlákniny; od dvou do dvaceti to je 5g + tolik gramů kolik má dítě let (ideální denní dávka pro tříleté dítě je 8 g vlákniny). Dospělý by měl přijmout aspoň 20-35 g vlákniny denně.
Z toho vyplývá, že tyto speciální potraviny by určitě měly obohatit náš jídelníček, ale nic se nemá přehánět a jíst jen jednostrannou stravu složenou výhradně z obilovin by organismu neprospívalo.
Celý článek | Počet komentářů: 1

Slovníček pojmů ve zdravé výživě

27. dubna 2008 v 13:26 |  obiloviny a zdravá výživa
Slovníček pojmů ve zdravé výživě
bulgur - Celozrnná tvrdá pšenice se předvaří, vysuší a drtí nahrubo. Vaří se jen krátce. Oblíbený je v severní Africe, Turecku, Indii a v oblasti Středního Východu.
celá zrna - Neupravovaná zrna obsahují všechny cenné látky. Je vhodné je naklíčit - do zrn se dostane voda, která aktivuje růstové enzymy, díky nimž se zrno stane stravitelnější a zvýší se obsah tělu prospěšných minerálů.
celozrnná krupice - Na rozdíl od obyčejné krupice obsahuje jistý podíl otrub.
celozrnná mouka - Celé mleté zrno.
- potřeba tekutin je vyšší než u bílé mouky, ale záleží na druhu a kvalitě obiloviny, z níž byla připravena, takže množství uváděná v receptech berme jako orientační
- potřeba tuku a cukru je nižší
celozrnné těstoviny - Těstoviny z celozrnné mouky, jejich vaření trvá déle a potřebují více vody než běžné těstoviny.
Cereálie - Starořímské hry a slavnosti připadající na duben, pořádané na počest bohyně polní úrody Ceres (ztotožněna s řeckou Démétér). Dnes se výrazem cereálie označují veškeré obiloviny.
grahamová mouka - Je pojmenovaná po presbyteriánském pastorovi Sylvesteru Grahamovi (1794-1851) z Connecticutu, který již ve své době propagoval vegetariánství a zdravou výživu včetně konzumace tmavého chleba se všemi složkami zrna, především s otrubami. Celozrnná mouka se získává rozdrcením celého pšeničného zrna najednou (tj. endospermu, klíčku a otrub), u grahamové mouky se jednotlivé části rozemílají samostatně; endosperm se rozmělňuje na jemné částice tvořící bílou mouku, otruby a klíček se rozemílají nahrubo. Potom se bílá mouka, otruby a klíček směšují ve stejném poměru v jakém se nacházejí v celém zrnu.
grünkern = freekeh - Pražená nezralá zrna špaldy, které je možné jíst i bez tepelné úpravy.
lámanka - Zlomkové drobné netříděné obilné kroupy, přičemž kroupami se rozumí výrobky z vyčištěného obilného zrna, převážně z ječmene, zbaveného obalových vrstev broušením. V lámanceby, podle vyhlášky č. 333 Ministerstva zemědělství ze dne 12. prosince 1997, měl být podíl částečně obroušených nebo neobroušených zrn max. 1,0 %, minerální nečistoty (kaménky, hrudky zeminy, prach) nejvýše 0,15 %, vlhkost max. 15 %.
kernotto - Špaldové kroupy.

kroupy - Drcená zrna zbavená otrub.
krupice - Jemně nadrcená zrna zbavená otrub.
kuskus - Typ těstovin původem z Maroka ve tvaru malých žlutých kuliček. Celozrnná krupice se nejprve napaří a potom vysuší. Až na výjimky je vyráběn z pšenice tvrdé (Triticum durum) obsahující tuhý lepek, který není vhodný do pečiva, protože vytváří malý objem.
pukance - Tepelně a mechanicky zpracovaná obilná zrna, jedí se bez další tepelné úpravy (popcorn = pukance z kukuřice).
obilné kávy - Směsi z pražených mletých obilek s jedlými kaštany, fíky apod. nemají s pravou kávou nic společného. Patří sem i Melta, která se skládá z kořene čekanky obecné, cukrové řepy, ječmene a žita. Čekankový kořen obsahuje inulín a také pomáhá při zánětu močových cest, ledvinových kamenech, zácpě nebo nechutenství.
otruby - Několikrát spařené a vysoušené vnější obalové vláknité vrstvy (slupky) a klíček zrn obilovin. Ve střevech nabobtnají a tím podporují jejich pohyblivost. Snižují hladinu cholesterolu a pomáhají při redukční dietě. Při přílišné konzumaci by na sebe mohli navázat minerální látky a odvést je z těla.
seitan - Polotovar z rostlinných bílkovin získaných vymytím škrobu z pšeničné mouky, který se vaří ve vodě s mořskými řasami, sójovou omáčkou, zeleninou a kořením. Vegetariáni jím nahrazují maso.
šrot - Nahrubo drcená celá zrna.
trhanka - Výrobek z vyčištěného obilného zrna, získaný jeho šetrným drcením (při kterém se zachovávají všechny důležité látky obsažené v celém zrnu). Podle vyhlášky č. 333 by měla obsahovat max. 15 % vlhkosti, nejvýše 1,9 % minerálních látek (v sušině) a podíl nerozdrcených zrn v množství max. 3,0 %.
vločky - Při výrobě se celé zrno spaří, usuší a následně je lisováno. Před jídlem by se měly nasucho opražit, syrové vločky jsou hůře stravitelné a mohou obsahovat škodlivé mikroorganismy.
Přidat komentář

Rozdělení obilovin

27. dubna 2008 v 13:25 |  obiloviny a zdravá výživa

Rozdělení obilovin

Obiloviny (obilniny, cereálie, obilí) jsou kulturní plodiny pěstované pro škrobnaté obilky - zrní. Podle biologických a fyziologických vlastností je rozdělujeme do dvou skupin:
I. skupina
II. skupina
Rod:
· pšenice (Triticum)
· žito (Secale)
· ječmen (Hordeum)
· oves (Avena)
Mezidruhový kříženci:
· žitovec (Triticale)
· Tritordeum
Rod:
· kukuřice (Zea)
· proso (Panicum)
· rýže (Oryza)
Charakteristické znaky:
1. Na spodní straně obilky je podélná rýha.
  1. Při klíčení roste více zárodečných kořínků.
  2. Stéblo duté, jen kolénka vyplněna dření.
  3. V klásku nejvíce plodné dolní kvítky.
  4. Méně náročné na teplo, více na vodu.
  5. Existují ozimé i jarní formy.
  6. V počáteční části růstu vyžadují nižší teploty.
8. Počáteční vývin je rychlejší, vytvářejí odnože již po druhém až třetím listu.
1. Obilka je bez rýhy.
  1. Při klíčení roste jeden zárodečný kořínek.
  2. Stéblo vyplněno dření.
  3. V klásku nejvíce plodné horní kvítky.
  4. Více náročné na teplo, méně na vodu.
  5. Existují pouze jarní formy.
  6. V počáteční části růstu vyžadují vyšší teploty.
  7. Počáteční vývin je pomalý, vytvářejí odnože po čtvrtém až osmém listu.
Pseudoobiloviny jsou rostliny z jiných čeledí než lipnicovité (Poaceae), které se přiřazují k této skupině pro stejné hospodářské využití a chemické složení. Patří sem laskavec (Amaranthus), pohanka (Fagopyrum) nebo merlík (Chenopodium) a další.
Přidat komentář

Pohanka (Fagopyrum)

27. dubna 2008 v 13:25 |  obiloviny a zdravá výživa
Pohanka (Fagopyrum)
Tento rod dvouděložných rostlin z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae) v potravinářství zastupuje pohanka setá (Fagopyrum esculentum Moench). Horní listy jsou přisedlé, vejčité, květenství je uspořádáno v konečných okolíkovitých latách hroznů. Pětičetný květ je bělavě růžový. Na jedné rostlině je až 2000 květů, je to významná medonosná rostlina. Plodem je jednosemenná trojboká nažka.
Pohanka pochází zřejmě z jihozápadní Číny. V celé Evropě byla běžná už ve 12. století, od 18. století její spotřeba upadá.
Je snadno stravitelná, má mírně projímavé účinky a léčí hemeroidy. Podporuje funkci ledvin, pomáhá játrům dlouhodobě zatěžovaným alkoholem. Obsahuje rutin, který se podílí na zvýšení pružnosti cév. Zklidňuje a zabraňuje nadměrnému krvácení (vyšší tvorbě modřin, praskání vlásečnic).
V prodeji:
  • pohanka neloupaná - Určená ke klíčení.
  • pohanka loupaná = pohankové kroupy
  • lámanka
  • pukance
  • krupice
  • vločky
  • mouka
  • těstoviny
  • pohankové slupky na čaje a obklady (event. slouží jako náplň polštářů a matrací)
  • pohankový med (tmavý)
  • Soba nudle - Japonské nudle vyráběné z pšeničné a pohankové mouky v poměru 1:4.
Přidat komentář

Amarant (Amaranthus sp.)

27. dubna 2008 v 13:24 |  obiloviny a zdravá výživa
Amarant (Amaranthus sp.)
Rod amarant (česky laskavec), řadící se do čeledi laskavcovité (Amaranthaceae), pochází ze střední Ameriky, kde byl pěstován Aztéky a Inky. U nás se pěstuje od 90. let 20. stol.
Většina druhů se pěstuje pro jedlá semena, kulinářsky se dají zpracovávat i listy. Bývá používán i jako krmivo pro hospodářská zvířata, zelené hnojení, v energetice (produkce sušiny biomasy je přes 20t/ha) i pro výrobu papíru. Využívá ho i kosmetický průmysl, z oleje semen se vyrábí krémy pro citlivou pokožku.
Semena se upravují stejně jako u obilovin, obsahují hodně vlákniny, nenasycené mastné kyseliny, vitamín E, vápník, zinek, skvalen, hořčík, měď a železo. Je doporučován vegetariánům, protože alespoň z části vyrovnává nepřítomnost živočišné složky potravy, která má hlavní podíl na zásobování těla železem (ze stravy živočišného původu dokáže tělo využít až 5x více železa než z rostlinné strany). Údajně snižuje cholesterol a je proto dobrou prevencí proti kornatění tepen. Neobsahuje lepek.
V prodeji:
  • mouka
  • amarantové sušenky - Někdy s příměsí pšeničné mouky, která obsahuje lepek.
  • těstoviny
  • pukance
Počet komentářů: 1

Kam dál